Šavle je sečná zbraň se zakřivenou čepelí, která byla populární od středověku až do začátku 20. století, výjimečně se v některých armádách používá dodnes, ovšem spíše již jen jako symbol nežli skutečná zbraň. Pojmenování šavle pochází patrně z maďarského slova „szablya“, což může být přeloženo jako „nástroj na sekání“. Původ šavlí lze nejspíš hledat v Asii, u turkických a mongolských kmenů, od nichž se rozšířila mezi další kočovné nájezdníky. Ti pak šavli přinesli do Evropy, kde ve starších dobách zdomácněla především v Uhrách, Polsku a zemích východní Evropy. Šavle se v průběhu raného novověku stala oblíbenou zbraní lehké jízdy ve všech evropských i amerických armádách.
Říčanské muzeum uchovává rozsáhlou sbírku německých, rakouských a československých šavlí, pocházejících převážně z 19. a první poloviny 20. století. Většina těchto šavlí byla vyrobena ve městě Solingen v Severním Porýní-Vestfálsku. Výjimku tvoří dvě ruské dragounské šavle (šašky) vzoru 1881, které jsou památkami na ruské legionáře z Říčan. Jednu z těchto šavlí si můžete prohlédnout na fotografii, druhou můžete spatřit na vlastní oči na výstavě Tohle je válka 1914–1918 v Muzeu Říčany. Obě šavle mají dřevěnou, černě nabarvenou pochvu a mosazné kování.
Jan Boukal
Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro přírodopis.
Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život
Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník