Otakar Nebuška
Otakar Nebuška, odborník mezi ochotníky (1) V odborném hudebním světě známý kritik, publicista, organizátor i skladatel působil léta také v Radošovicích. Bydlel v domě č.p. 146. Ovlivnil činnost divadelního spolku Dramatika, angažoval se v Sokole i v Okrašlovacím spolku. V roce 1948 jej Syndikát českých spisovatelů a skladatelů ustanovil hudebním patronem říčanského okresu. Otakar Nebuška se narodil před 145 lety, 28. května 1875, jako prvorozený syn […]
Říčanské děti na konci druhé světové války
Říčanské děti na konci druhé světové války V posledních měsících války školu na náměstí zabrali němečtí vojáci, a tak se žáci a žákyně učili různě – v jiných budovách, nebo i doma. Nahlédněme do té doby díky vyprávění tří místních pamětníků. Oldřich Schreiber (1932) si vybavuje, že vojáci ubytovaní ve škole chodili na cvičiště ke Kolovratům a s některými kluky je chodili zdálky pozorovat: „Oni pochodovali a zpívali… A tam […]
Železničářské uniformy
Ze sbírek muzea: Železničářské uniformy Říčanské muzeum uchovává ve své sbírce kromě písemných a obrazových materiálů i několik hmotných památek, které souvisejí s dějinami železniční dopravy. Kromě ručního návěstidla (tzv. výpravky) či drážních trubek (o nichž již bylo psáno v Kurýru 2013/7-8) se jedná především o části železničářských uniforem. Ty lze poměrně dobře datovat, neboť bývaly obvykle po zhruba každých 20–30 let zcela obměňovány. K uniformě […]
Perleťovec stříbropásek
Perleťovec stříbropásekArgynnis paphia Lesy v Čechách procházejí zásadní proměnou. Dokonce i lidé, kteří se pohybují jen dopravními prostředky, si všímají prázdných míst v dříve zalesněné krajině. Při procházce v říčanských lesích můžeme zblízka pozorovat, co se děje. Lýkožrout smrkový napadl jednodruhové smrčiny, ty byly vykáceny a na pasekách se vysazuje směs listnatých a jehličnatých stromů. Je dobře, že kolem Říčan porostou smíšené lesy? Jednou z odpovědí na tuto […]
Hanuš Špolc
Hanuš Špolc, říčanský spisovatel a drážní inspektor Železniční doprava zcela změnila životy lidí kdekoliv, kde byla zavedena. Nejenže umožnila rychlou přepravu zboží i osob, ale rovněž výrazně změnila ráz krajiny. Jednou z osob, které železnice a lidé kolem ní fascinovali, byl i Hanuš Špolc, spisovatel a inspektor Československých státních drah. Hanuš Špolc se narodil 23. 6. 1887 na Královských Vinohradech, který byly tehdy samostatným městem. […]
Památky na Františka Josefa Thomayera
Ze sbírek muzea: Památky na Františka Josefa Thomayera František Josef Thomayer je slavnou postavou české zahradní architektury a pomologie (vědy o ovoci) a současně slavným obyvatelem Říčan. Přestože se jádro jeho pozůstalosti nachází v jiných muzeích a příbuzných institucích, i Muzeum Říčany má ve své sbírce několik památek na tuto osobnost. Jedná se například o fotografický materiál zachycující Thomayerovu vilu uprostřed „stromkové školky“ či fotografie jeho bratra Josefa […]
František Josef Thomayer
František Josef Thomayer – věhlasný zahradní architekt a pomolog Při vyslovení jména Thomayer se nejčastěji člověku vybaví jméno slavného profesora lékařství Josefa Thomayera, jehož jméno od roku 1954 nese známá nemocnice v pražské Krči. Poněkud ve stínu Josefa Thomayera stojí poněkud neoprávněně jeho bratr František Josef. Ten se narodil 3. března roku 1856 v chodském Trhanově. Po studiích na Zemském pomologickém ústavu (pomologie je odvětví […]
Čáp černý
Čáp černýCiconia nigra Zahlédnout čápa bílého je vždy radost, ale ne až taková vzácnost. Zpozorovat v přírodě jeho černého bratrance, to je teprve událost. Čáp černý hnízdí skrytě hluboko v lesích a nerad se ukazuje. Přináší také on malé děti? Na světě žije 6 druhů čápů, z toho dva jsou doma i u nás. Čáp černý během léta hnízdí v mírném pásu […]
Tesáky
Ze sbírek muzea: Tesáky Tesák je chladná zbraň, známá již od středověku, největší popularity ovšem dosáhla v 17.–19. století. Tesáky se užívaly především během lovu, konkrétně ke konečnému usmrcení zvěře, která byla uštvána psy nebo poraněna šípem, oštěpem či kulkou. Tato typická myslivecká zbraň byla ovšem užívána i měšťany či loupežníky, kteří si nemohli dovolit vlastnit meč, kord nebo šavli. Tesáky se ovšem užívaly i mezi […]
Kořeny říčanské krajiny
Kořeny říčanské krajiny Při cestě z Prahy do Říčan a pak dál na východ můžeme pozorovat, jak se zemský povrch mění. Terén je nejprve rovný, až k Říčanům, kde se začíná vlnit. Krajina dál směrem na Benešov je jiná, plná kopečků a údolí. Proč ta změna? Základem každé krajiny jsou horniny pod povrchem. Krajina se do dnešní podoby vyvinula postupně, na základě událostí starých miliony let. Je […]
