Dudy jsou dechovým hudebním nástrojem, který si většina lidí spojuje s prostředím jihozápadních Čech nebo dalekého Skotska. Ve skutečnosti se však jedná o jeden z nejstarších a po světě nejrozšířenějších hudebních nástrojů.
Starobylé dudy ve sbírce našeho muzea jsou tvořeny několika částmi: bordunovou píšťalou ze tří dílů zdobených mosazným kováním, dřevěnou útlou melodickou píšťalou tmavě hnědé barvy, dvěma mosaznými kolínky, dvěma hovězími rohy s plechovými mosaznými nástavci a koženým zásobníkem („pytlem“) se třemi vývody. Dudy nemají žádný měch, jedná se tedy o předchůdce klasických „českých dud“.
Tyto dudy, snad už z 18. století, patří mezi nejvzácnější hudební nástroje ve sbírce Muzea Říčany. Pochází ze „selské světnice“ zámku v Nebřenicích. Muzeu je věnoval Dr. Karel Teršíp (ano, ten, v jehož domě dnes sídlí Husova knihovna) roku 1949. Říčanský advokát je našel mezi odpadky. Dudy ovšem tehdy nebyly zapsány jako sbírkový předmět a k jejich znovuobjevení a identifikaci přispěl až bývalý ředitel muzea Jan Vít Trčka, který je označil jako „dudy nebřenky“.
Jan Boukal, Muzeum Říčany
Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro přírodopis.
Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život
Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník
