Ucho Jidášovo
Auricularia auricula-judae
Většina z nás ráda sbírá houby, nejlépe klasické hřibovité kousky. Ti zkušenější se vyznají i v jedlých lupenitých houbách. Experti pak v lese nepohrdnou ani zvláštnostmi, třeba boltcovitkami. Esa mezi houbaři vyráží i během zimy a přinést mohou například ucho Jidášovo.
Rod boltcovitka Auricularia zahrnuje asi 30 druhů hub, které rostou od tropů po mírné pásy obou polokoulí. U nás se vyskytuje ještě nejedlá boltcovitka mozkovitá (Auricularia mesenterica).
Ucho Jidášovo roste na vlhkém odumřelém dřevě, a to zejména bezu černého. Méně pak na dalších listnatých stromech jako jasan, javor atd. Celkově je rozšířeno prakticky na všech kontinentech. Při mírnějších zimách se u nás vyskytuje po celý rok.
Plodnice nemá žádnou nohu. V mládí vypadá jako malá mistička, později dorůstá až 12 cm v průměru a je nepravidelně pokroucená. Ve vlhku bývají plodnice velmi pružné, hnědé a skoro průsvitné, vysušené jsou černé a tvrdé. Po opětovném zvlhnutí se pružnost obnovuje. Vnitřní strana má hladký povrch pokrytý výtrusorodým rouškem. Vnější strana je sametově plstnatá.
Pružná, chrupavčitá dužnina nemá výraznou chuť ani vůni. V Evropě bylo ucho Jidášovo do 19. stol. považováno za nejedlou houbu a používalo se jen v lidovém léčitelství. Zato v Číně byla a je nejen ceněným léčivem, ale i běžnou potravinou. Přidává se zvláště do polévek a masitých pokrmů.
Dnes se o ucho Jidášovo zajímá i západní medicína kvůli antibakteriálním a protizánětlivým účinkům, pozitivnímu působení na krevní oběh, při léčbě cukrovky nebo prevenci infarktu.
Název houby je odvozen od podobnosti s lidským uchem. Ale proč Jidášovo? Bible praví pouze: Když Jidáš, který zradil Ježíše, viděl, že ho odsoudili, šel a oběsil se. Podle pověstí se tak stalo na bezu. Podle jiných tradic se tak stalo na stromě zmarlika Jidášova. Kdo ví…
Z gastronomických důvodů se ve světě pěstuje také velmi podobná boltcovitka chlupatá (Auricularia polytricha), neboli čínská černá houba. Vnější stranu plodnice má světlejší a výrazněji plstnatou. Pochází z Asie, kde je součástí čínské a japonské kuchyně. U nás ji lze sušenou běžně koupit.
J. Halaš
Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro přírodopis.
Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život
Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník