Nášlapný ježek (zvaný též kotvička, vraní noha nebo vlčí udice) patří v rámci středověkých a raně novověkých militarií k hojně zastoupeným předmětům uchovávaných v českých muzeích. Jedná se o jednoduchý předmět, který se skládá z kovových, k sobě připojených hrotů (nejčastěji bývá ježek čtyřhrotý). Na ježka mohl šlápnout kůň nebo člověk, čímž byl v lepším případě zraněn a vyřazen z boje. Tyto zbraně jsou doloženy od antiky a užívaly se ještě v průběhu celého 20. století. S nášlapnými ježky (pokud známe jejich původ) se u nás setkáváme v okolí hradeb a polních opevnění, kde sloužily jako obranný prvek, a v lokalitách spjatých s husitskými válkami.
Nášlapný ježek se ve sbírce Muzea Říčany nachází od roku 1920, kdy jej muzeu daroval Josef Masopust. V nejstarší muzejní evidenční knize je označen jako „hvězdice železná“. Kromě popisu předmětu se ovšem o tomto ježkovi nic dalšího nedozvídáme. Pochází z areálu říčanského hradu? Nebo souvisí s obléháním hradu husity? Ani jedno z toho není jisté. Ježka si však můžete prohlédnout spolu s dalšími středověkými zbraněmi na nové muzejní výstavě Příběh říčanského hradu.
Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro přírodopis.
Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život
Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník
