prostor pro moderní vzdělávání

Pancéřová pěst

S raketou na rameni – sloupeček pod fotkou

Výmetná roura německé pancéřové pěsti z našich sbírek (patrně typ Panzerfaust 60) z roku 1944 je značně zrezivělá. Pancéřovou pěst vyvinuli zbrojaři nacistického Německa v roce 1942, reagovali tak na stále zkvalitňující se opancéřování tanků, které bylo třeba prorazit.

Na konci výmetné roury byla umístěna nálož střelného prachu, která odpálila hlavici s náloží. Po odpálení a opuštění roury se raketě rozevřela křidélka, která střelu stabilizovala, roura při výstřelu odvedla spaliny z výbuchu střelného prachu za záda střelce. Po výstřelu voják prázdnou rouru zahodil, byla jen na jedno použití.

  • Kde asi mohli tuto „pancéřovku“ použít?

UKÁZKA: Podívej se na filmovou ukázku z bitvy pěchoty proti tankům v druhé světové válce. 

Prohlédni si tuto zbraň a naše další sbírkové předměty na portálu eSbírky.cz

Voják proti tanku

Typickou zbraní z druhé světové války (1939–-1945), která se často objevuje ve válečných filmech, je takzvaná pancéřová pěst (německy Panzerfaust). Jednu takovou máme i ve sbírkách našeho muzea. V historii vojenství se jednalo o první ruční raketomet, zbraň určenou k boji pěšáka s tankem.

  • Kdo vyhrál v boji David versus Goliáš? Kdo z nich tady zastupuje tank a kdo pancéřovou pěst?

 

Raketomety

Dostřel Panzerfaustu 60 byl asi 60 metrů. Pancéřovek tohoto typu se vyrobilo asi 1,2 milionů. Po skončení války se staly často zobrazovanou zbraní v populární kultuře a patří mezi symboly nacistické armády. Po skončení druhé světové války byla výroba Panzerfaustů ukončena. Na základě modelů této zbraně ale v Sovětském svazu vyvinuli ruční protitankové granátomety typu RPG. Ty se v armádách napříč světem používají dodnes.

  • Pro kterou armádu bylo typické použití pancéřových pěstí?
 
Search

Kateřina Čiháková

Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro  přírodopis. 

Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život

Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník

katerina.cihakova@muzeum.ricany.cz