„Národ, který ničí svou půdu, ničí sám sebe,“ řekl před téměř sto lety Franklin D. Roosevelt. Jak je to s naší půdou, vážíme si jí a pečujeme o ni dobře?
Půda, tato maximálně desítky centimetrů mocná vrstvička zemského povrchu, má klíčový význam pro veškerý suchozemský život. Je to systém složený z pevných nerostných částeček, vody, vzduchu, živých organismů a jejich zbytků.
V půdě se odehrávají rozkladné procesy potravních řetězců. Půda má podstatný význam pro koloběh prvků nezbytných k životu (jako uhlík, dusík, fosfor). Půda umožňuje zakořenit rostlinám, zadržuje vodu z dešťů, ovlivňuje okolní vlhkost a teplotu. V půdě žijí tisíce druhů organismů a celkově je nedílnou součástí suchozemských ekosystémů.To všechno platí jak pro půdu v běžných přírodních podmínkách, tak pro půdu správně obhospodařovanou. A zde je právě kámen úrazu. Naše současné intenzivní zemědělství vytváří z polní půdy mrtvou poušť, která se stává neúrodnou a ani neudrží vodu. Na vině jsou průmyslová hnojiva a obrovské dávky pesticidů.
V běžné zdravé půdě žije neuvěřitelné množství organismů. Pro představu, v jednom čtverečním metru najdeme přibližně jeden bilion bakterií, jeden milion mikroskopických řas a hub, téměř bilion jedinců půdních prvoků, asi milion půdních hlístic, stovky tisíc půdních roztočů, tisíce chvostoskoků, stovky hmyzenek, desítky jedinců žížal, půdních plžů, korýšů, pavouků a stonožek, a také stovky jedinců hmyzu.
Tím, že se do půdy na polích nedostává žádná organická hmota, nemůže vznikat humus. Ten je přitom pro půdní organismy nezbytný k životu. Když pole hnojíme jen minerálními hnojivy, která půdní organismy nedokážou využít, nevzniká humus. Bez něj půda degraduje na pouhý minerální substrát.
S naší půdou, i v okolí Říčan, to tedy nevypadá vůbec dobře. Co s tím? Sami můžeme dávat bioodpad ke kompostování. Můžeme svým nákupem podporovat zemědělce, kteří se k půdě chovají dobře. Ale hlavně můžeme chtít od státu, který přerozděluje naše daně na zemědělské dotace, aby podporoval rozumné zemědělství!
Jakub Halaš
Jsem mentorka metody badatelsky orientovaného vyučování ( BOV). Ráda učím venku, kde můžeme zkoumat přírodu v souvislostech. Zaměřuju se při vzdělávání žáků i pedagogů na aktuální témata – například klimatickou změnu. Působím také jako učitelka přírodopisu v ZŠ. Podílím se na přípravě nových RVP pro přírodopis.
Lektorka workshopů Jak učit badatelsky o přírodě, Učíme pro reálný život
Autorka publikací Společně ze školy do přírody, Říčanský uličník
